POZŮSTALOSTI

Notářský obvod

Závěť

Vydědění

Dědické řízení

Dědická smlouva

Dovětek

Notářský obvod

 

Nejčastější dotazy:

1.Někdo z blízkých mi zemřel, mám žádat notáře o zahájení dědictví?

Ne, řízení o dědictví bude zahájeno na podnět matričního úřadu, příslušný notář  sám pozve k jednání nejbližší příbuzné (vypravitele pohřbu) po zhruba 4-6 týdnech od smrti zůstavitele a poskytne poučení o dalším postupu.

 

2. Můžu si sám vybrat notáře pro projednání dědictví?

Ne, notář vám bude přidělen příslušným soudem dle úředního obvodu notáře ( seznam mého úředního obvodu je zde zveřejněn).

Seznam úředního obvodu JUDr. Olgy Zavoralové je ke stažení zde:

Závěť (pořízení pro případ smrti)

Nejčastější dotazy:

 

1. Mohu si sám vybrat notáře pro sepis závěti?

Ano, závěť sepíše kterýkoli notář, kterého požádáte a to v podobě úřední listiny, notářského zápisu.

 

2. Může se moje závěť ztratit?

Ne, pokud je sepsána v podobě notářského zápisu, bude rovněž úředně uschována a notář vás zaeviduje do Evidence právních jednání pro případ smrti.

 

3. Co se stane s mojí závětí, když notář bude např. v důchodu?

Stále bude zaevidována a řádně uschována u notáře, který převezme úřad po předchozím notáři.

 

4.  Mohu svoji závěť změnit?

Ano, v tom spočívá její výhoda, změní-li se okolnosti, můžete svoji vůli změnit.

 

5. Bude podle mé závěti projednáno dědictví?

Ano, pořízení pro případ smrti je dědickým titulem, závěť musí respektována a naplněna.

 

6.  Mohu vydědit své potomky?

Ano, zákon však taxativně vyjmenovává důvody, které musí být splněny.

 

7. Kolik stojí sepis závěti?

Odměna notáře za sepis závěti včetně úschovy, její zaevidování a včetně DPH činí 2.057,--Kč (viz notářský tarif).

 

 

Více o závěti

 

Závěť má přednost před děděním ze zákona. Jestliže zůstavitel sepíše platnou závěť a pořídí v ní o celé své pozůstalosti, nedojde k dědění ze zákona. Pořízením závěti může zůstavitel předejít majetkovým sporům mezi dědici po jeho smrti.

Sepsání závěti notářem oproti jiným formám dává jistotu, že závěť bude mít ty důsledky, které pořizovatel zamýšlel a pozůstalost bude skutečně podle jeho vůle projednána. Originál závěti sepsané notářem zůstává vždy uložen u notáře a údaj, že závěť byla sepsána, notář zapisuje do elektronické Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky. V této evidenci jsou kromě závětí evidovány také dědické smlouvy, smlouvy o zřeknutí se dědického práva nebo povolání správce pozůstalosti.    

Zůstavitel má právo závěť kdykoli zrušit. Závěť lze zrušit buď pořízením nové závěti, nebo odvoláním závěti. Odvolat závěť lze mlčky například zničením listiny anebo výslovným prohlášením o odvolání závěti učiněným v takové formě, jaká se vyžaduje pro pořízení závěti. Zvláštním případem odvolání závěti je vydání závěti pořízené ve formě notářského zápisu zpět pořizovateli.

Při pořizování závětí je třeba být si vědom práv nepominutelných dědiců. Těmi jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Rozsah práva nepominutelných dědiců na jejich zákonný dědický podíl je stanoven u nezletilého potomka na tři čtvrtiny jeho zákonného podílu a u zletilého potomka na jednu čtvrtinu zákonného dědického podílu. Pominutí nepominutelného dědice v závěti zakládá právo nepominutelného dědice na vyplacení jeho povinného dílu.

 

Vydědění

Nepominutelného dědice lze vydědit. Musí k tomu však být splněny zákonné důvody, kterými jsou:

vyděděný neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi,

vyděděný neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem

vyděděný byl odsouzen za spáchání trestného činu svědčícího o jeho zvrhlé povaze

vyděděný trvale vede nezřízený život,

vyděděný je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že je tu obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl; v tom případě je ovšem třeba, aby byl tento povinný díl zůstaven jeho potomkům.

Pro případ, že dědic dědictví nenabude, může zůstavitel ustanovit dědici náhradníka.

Zvláštním případem náhradnictví je tzv. svěřenské nástupnictví, které umožňuje zůstaviteli povolat za dědice určitou osobu (předního dědice) a současně určit, komu pozůstalost připadne po smrti tohoto dědice (následný dědic).

Dědické řízení
Nejčastější dotazy:

1. Bude notář vědět, že mám dědit právě já?

Ano, bude-li se dědit podle pořízení pro případ smrti sepsaného notářským zápisem a uloženého v notářské úschově ( notář má nim přístup) , nebo bude-li se dědit v zákonné posloupnosti na základě příbuzenského poměru (notář má přístup k evidenci obyvatel).

 

2. Mám v držení závěť zůstavitele, co s ní?

Je nutné ji předložit příslušnému notáři.

 

3. Jsou nutné znalecké posudky?

V zásadě ne, pouze v některých případech, v dědictví se určuje hodnota majetku  cenou obvyklou (tržní).

 

4. Musím být na jednání osobně přítomen?

Ne, lze využít plné moci, formulář je v dokumentech ke stažení

 

5. Jako dlouho trvá dědické řízení?

Podle okolností, zpravidla je projednáno do 3 měsíců od úmrtí zůstavitele.

Více o dědickém řízení

Řízení se zahajuje zpravidla bez návrhu na základě úmrtního listu, který soudu zašle matrika. V řízení o pozůstalosti notář jako první kontaktuje dědice, většinou to bývá osoba, která se postarala o pohřeb zůstavitele, a sdělí, co všechno bude třeba pro vyřízení pozůstalosti učinit.

Při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele, což znamená, že při dědění u zůstavitele, který zemřel před 1.1.2014 se použijí dosavadní právní předpisy.

Nový občanský zákoník stanoví nová pravidla dědění. Nyní se dědí na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto dědické tituly mohou působit i vedle sebe. Dědic ustanovený dědickou smlouvou má nejsilnější postavení, má přednost jak před dědicem ze závěti, tak ze zákona. Druhým nejsilnějším dědickým titulem je závět, závětní dědic má tedy přednost před zákonným dědicem. Zůstavitel může na základě dědické smlouvy nebo závěti rozhodnout o svém majetku v zásadě libovolně. Omezen je jen právy tzv. nepominutelných dědiců, čili svých potomků, na povinný díl, který jim ze zákona náleží. Zůstavitel však může nepominutelného dědice ze zákonných důvodů vydědit a vyloučit jej tak z jeho práva na povinný díl.

Když nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části. Občanský zákoník stanoví šest dědických tříd, které přicházejí postupně v úvahu. Podle první dědické třídy dědí zůstavitelův manžel a děti (není-li jich, pak jejich potomci). Pokud nejsou žádní dědicové z první dědické třídy, nastupují dědicové z druhé dědické třídy a tak dále. Nově jsou do okruhu zákonných dědiců zařazeni zůstavitelovi „praprarodiče“ nebo sestřenice a bratranci. Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadne dědictví státu jako tzv. odúmrť.

Pozůstalost tvoří veškeré jmění, které zůstavitel zanechal v okamžiku své smrti. Na dědice tak přechází nejenom majetek, ale i dluhy zůstavitele. Uplatní-li dědic v průběhu řízení o pozůstalosti tzv. výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví. Pokud by dědic výhradu soupisu neuplatnil, nebo pokud se ukáže, že při soupisu nějaký majetek úmyslně zatajil, bude povinen hradit dluhy v plné výši.

Každý dědic je oprávněn po smrti zůstavitele dědictví odmítnout výslovným prohlášením vůči soudu. Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o pozůstalosti vzdát ve prospěch jiného dědice. Dědického práva se také lze zříci již předem, a to smlouvou se zůstavitelem. Smlouvu o zřeknutí se dědického práva musí sepsat notář formou notářského zápisu.

Účelem řízení o pozůstalosti je potvrdit dědicům, co z pozůstalosti nabyli. V případě, že zůstavitel zanechal pořízení pro případ smrti, musí být zajištěno splnění toho, co nařídil. Uvede-li zůstavitel v závěti pokyn, jak má být jeho pozůstalost rozdělena, je nutné respektovat jeho vůli a dědicové ani soud ji nejsou oprávněni měnit.

 
V případě řešení pozůstalosti k notáři přineste

VŽDY - Doklad totožnosti

Dále předložte:

a) matriční doklady: rodné listy zůstavitele, rodné listy jeho potomků, oddací list, rodné nebo úmrtní listy rodičů zůstavitele, listiny o rozvodu, dědická rozhodnutí.

Notáři sdělte přesné adresy potomků zůstavitele, jeho rodičů, sourozenců, prarodičů a potomků jeho sourozenců a prarodičů.

b) listiny, dědickou smlouvu, závěť, dohodu o zřeknutí se dědického práva, listinu o vydědění, listiny o přikázání započtení na dědický podíl, listinu o povolání správce pozůstalosti a vykonavatele závěti.

c) manželské smlouvy či rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu nebo listiny o zrušení těchto právních jednání, máte-li je k dispozici.

d) doklady o majetku a majetkových právech zůstavitele, zejména vkladní knížky, výpisy z účtů, cenné papíry, doklady o nemovitostech, smlouvy, dědická rozhodnutí, doklady o účasti v obchodních společnostech a družstvech, doklady o podniku, doklady o bezpečnostní schránce v bance, doklady o podnikatelské činnosti zůstavitele, technické průkazy motorových vozidel, doklady o zbraních.

e) doklady o nákladech pohřbu a doklady o dluzích, půjčkách a úvěrech.

 

 

 

 

 

Dědická smlouva

Dědická smlouva je pořízení pro případ smrti, které je však na rozdíl od závěti či dovětku dvoustranným právním jednáním. Dědickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. Dědická smlouva musí být uzavřena ve formě veřejné listiny – notářského zápisu.

 Dědickou smlouvu může uzavřít jen zletilý zůstavitel, který je plně svéprávný. Dědická smlouva musí být uzavřena ve formě veřejné listiny – notářského zápisu, jinak se na ni bude pohlížet jako na závěť, bude-li ovšem splňovat zákonem stanovené formální náležitosti závěti.

Dědickou smlouvu, jakožto dvoustranné právní jednání, nemůže zůstavitel jednostranně odvolat či zrušit. To dává smluvním dědicům vyšší (nikoli však stoprocentní) jistotu, že se skutečně jednou stanou dědici majetku podle smlouvy. Uzavřená dědická smlouva totiž neomezuje zůstavitele v nakládání s majetkem za jeho života, takže zůstavitel může majetek za života úplatně či bezúplatně převést dle svého uvážení i na jinou osobu než smluvního dědice.

Dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle. Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí.

Dědickou smlouvu lze zrušit opět jen dvoustranným právním jednáním smluvních stran, a to buď zrušením bez dalšího, nebo sepsáním nové dědické smlouvy. Vždy se tak však musí stát formou veřejné listiny - notářského zápisu.

Zvláštním typem dědické smlouvy je dědická smlouva uzavřená mezi manžely nebo mezi snoubenci pro případ vzniku manželství, ve které se manželé nebo snoubenci navzájem povolávají za dědice nebo odkazovníky. Obdobně mohou uzavřít takovou smlouvu i registrovaní partneři.

 

 

Dovětek

Dovětek je dalším z pořízení pro případ smrti, kterým může zůstavitel svým odvolatelným projevem vůle zřídit odkaz, zatížit dědice či odkazovníka příkazem či omezit podmínkou nebo doložením času.

Dovětkem se na rozdíl od závěti a dědické smlouvy neustanovuje dědic, ale činí se jiná opatření – zřizuje se odkaz, dědic či odkazovník se zatíží příkazem, omezí podmínkou apod. O způsobilosti zůstavitele pořídit dovětkem a jeho formách platí totéž, co u závěti. Dovětek může být pořízen buď současně se závětí nebo samostatně.

EDITOVÁNO PAVZAV 03102017

 
 
 
 
 
 

© 2023 by The Axis Group

  • Black Facebook Icon
  • Black Twitter Icon
  • Black LinkedIn Icon

Proudly created with wix.com

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now